Záněty análních žláz Alavis
Anální váčky jsou párové žlázy, které jsou umístěny v anální oblasti psa. Tyto žlázy se nazývají také anální žlázy, anální váčky nebo anální sekreční žlázy. Každá žláza se skládá z malé kapsy naplněné sekretem, který slouží k označování teritoria a k identifikaci psa.
Tyto žlázy u psů produkují silně aromatický a silně zapáchající sekret, který se uvolňuje během stolice nebo když pes napíná své svaly anální oblasti. Pokud se tento sekret hromadí v análních váčcích, může to způsobit problémy, jako je zánět, infekce nebo tvorba abscesů. Někdy může být nutné tyto žlázy ručně vyprázdnit veterinářem, aby se zabránilo problémům.
Nejprodávanější
Unikátní hydrofilní gel s protizánětlivými účinky tlumí bolest v ráně a až o polovinu zkracuje dobu hojení drobných poranění i větších chronických ran u velkých i malých...
U některých psů opakovaně dochází k tomu, že se vyústění análních žlázek ucpe, jejich obsah se neuvolňuje.
Příznaky ucpaných análních žláz
1. Jedinec s ucpanými análními žlázkami mívá srst matnou, v oblasti, která zhruba opisuje průběh páteře, řídkou, často se drbe a většinou i nepříjemně - psinou - páchne.
2. Samotné přeplnění análních žlázek je pro psa nepříjemné, protože vyvolává v oblasti kolem konečníku tlak a často i svěděni. Pes se snaží problému zbavit. Líže si konečník a většinou si ho tře o podložku. Mnoho lidí podobnou činnost nedává do souvislosti s análními žlázkami, ale s výskytem parazitů.
Ve většině případů opravdu jde o ucpané anální žlázky a že jejich uvolnění problém odstraní.
Záněty análních žláz
Tlak, který v análních váčcích vyvolává zmnožený a neodcházející sekret, může působit na jejich stěny, které ztrácejí pružnost. Samotný sekret se rozkládá a stává se živnou půdou pro různé infekce. Někdy si zmnožený a často i infikovaný obsah žlázek nachází cestu ven jinudy, než by měl, a výsledkem jsou odpuzující píštěle.
Zánět může zůstat ohraničený a lokalizovaný jenom v anální žláze nebo se rozšířit na okolní měkkou tkáň a způsobit celkové onemocnění, horečku, zvýšený výskyt bílých krvinek, zánět svalů přiléhajících k anální žláze, reakci mízních uzlin, atd., případně fistulaci (prasknutí žlázky) skrz kůži směrem na povrch nebo i v podkoží. Záněty análních váčků nejsou pro pacienta nic příjemného a vzhledem k oblasti, ve které se nacházejí, nebývá léčba úplně jednoduchá. V případě análních žlázek je možné problémům předejít, a to tak, že se vyprázdní dřív, než zmnožený sekret způsobí závažnější potíže.