„Na srdci mu slyším šelest.“

Pro majitele psa může podobná věta znít mnohem hůř, než jakou informaci ve skutečnosti obsahuje. Člověk si snadno představí nemocné srdce, celoživotní léky nebo dokonce srdeční selhání.

Srdeční šelest ale není diagnóza. Je to zvukový nález, který veterinář slyší při poslechu srdce stetoskopem.

Vzniká nejčastěji tehdy, když krev proudí srdcem nebo velkými cévami turbulentně místo zcela plynule. Šelest proto veterináři říká, že stojí za to zjistit jeho příčinu. Sám o sobě ale ještě neříká, jak vážné srdeční onemocnění pes má ani zda potřebuje léčbu.

To je zvlášť důležité u starších psů. Někteří mohou mít srdeční šelest řadu let a přitom dlouhou dobu nemají žádné příznaky srdečního selhání.

Co je vlastně srdeční šelest?

Při normálním srdečním cyklu veterinář stetoskopem slyší především dva srdeční ozvy.

Pokud mezi nimi vzniká další charakteristický zvuk – často popisovaný jako šumění nebo „foukání“ – může jít o srdeční šelest.

Veterinář při poslechu neposuzuje pouze to, zda šelest existuje. Zajímá ho také:

• kdy během srdečního cyklu vzniká,
• kde je nejsilnější,
• kam se šíří,
• jak je hlasitý,
• jaký má charakter.

Tyto informace mohou napovědět, odkud turbulentní proudění pochází.

Co nejčastěji způsobuje srdeční šelest u staršího psa?

Jednou z nejčastějších příčin je myxomatózní onemocnění mitrální chlopně – MMVD.

Mitrální chlopeň odděluje levou síň od levé komory. Pokud její cípy postupně degenerují a přestávají dokonale těsnít, při každém stahu se část krve vrací z komory zpět do síně.

Tomu říkáme mitrální regurgitace.

Právě turbulentní proudění této vracející se krve vytváří typický systolický šelest.

MMVD je nejčastější získané srdeční onemocnění psů a postihuje zejména starší psy malých plemen. Vysokou predispozici mají například kavalíři King Charles španělé.

To ale neznamená, že každý šelest u psa způsobuje mitrální chlopeň.

Možné jsou také vrozené srdeční vady, jiné chlopenní problémy, zúžení výtokových cest ze srdce nebo některé změny průtoku krve bez závažného strukturálního onemocnění.

Co znamená šelest 1/6, 2/6 nebo 4/6?

Veterinární medicína tradičně hodnotí intenzitu srdečního šelestu na stupnici I až VI.

Orientačně:

 

Majitel ale často udělá logickou, jenže ne úplně správnou zkratku:

„Když má můj pes šelest 4/6, musí mít srdce dvakrát horší než pes se šelestem 2/6.“

Takto stupnice nefunguje.

Hlasitější šelest není automaticky stejně závažnější nemoc

Intenzita šelestu poskytuje veterináři důležitou informaci, ale nejde o univerzální měřítko závažnosti srdečního onemocnění.

Například u MMVD existuje určitá souvislost mezi intenzitou šelestu a množstvím krve, které uniká přes mitrální chlopeň. U jiných srdečních problémů může být vztah mezi hlasitostí a závažností mnohem méně spolehlivý.

Merck Veterinary Manual upozorňuje například na to, že i malý defekt mezi srdečními komorami může vytvořit velmi hlasitý šelest, zatímco samotné stupně III a IV často neumožní přesně určit závažnost srdeční choroby.

Proto samotné číslo 2/6, 3/6 nebo 4/6 nemůže nahradit vyšetření srdce.

Znamená srdeční šelest automaticky srdeční selhání?

Ne.

To je nejdůležitější rozdíl, kterému by měl majitel rozumět.

Srdeční onemocnění znamená, že je na srdci přítomna strukturální nebo funkční abnormalita.

Srdeční selhání nastává až tehdy, když srdce nedokáže udržet dostatečné fungování krevního oběhu bez vzniku klinických následků – například městnání a hromadění tekutiny v plicích.

Pes proto může mít:

srdeční šelest → srdeční onemocnění → ale žádné srdeční selhání.

A tento stav může trvat poměrně dlouho.

Právě proto mezinárodní kardiologické doporučení ACVIM rozděluje psy s MMVD do různých stadií podle toho, zda už mají strukturální změny srdce a klinické příznaky.

Co znamenají stadia B1, B2 a C?

Majitel psa s onemocněním mitrální chlopně může během kardiologického vyšetření slyšet označení B1 nebo B2.

Není potřeba se těchto zkratek bát.

Stadium B1

Pes má prokazatelné srdeční onemocnění – typicky šelest a změny mitrální chlopně – ale nemá klinické příznaky srdečního selhání a srdce není zvětšené natolik, aby splnilo kritéria stadia B2.

Takový pes obvykle nepotřebuje stejnou léčbu jako pacient se srdečním selháním.

ACVIM u psů s MMVD ve stadiu B1 rutinní farmakologickou léčbu zaměřenou na oddálení srdečního selhání nedoporučuje; důležité je především pravidelné sledování.

Stadium B2

Pes stále nemá klinické příznaky srdečního selhání, ale dlouhodobá netěsnost mitrální chlopně už vedla k měřitelnému zvětšení levé síně a levé komory.

ACVIM stanovuje pro B2 konkrétní echokardiografická a radiografická kritéria. Mezi ně patří mimo jiné poměr velikosti levé síně k aortě LA:Ao ≥ 1,6 a normalizovaný rozměr levé komory LVIDDN ≥ 1,7.

Právě v tomto stadiu může mít farmakologická léčba smysl ještě před vznikem klinických příznaků.

To dobře ukazuje, proč nelze rozhodnout o léčbě jen podle šelestu.

Pes může mít šelest a vypadat úplně zdravě, ale ultrazvuk ukáže významné zvětšení srdce.

Stadium C

Pes už má nebo v minulosti měl klinické srdeční selhání způsobené MMVD.

Mohou se objevit například plicní edém, rychlé či namáhavé dýchání a snížená tolerance zátěže.

Takový pacient potřebuje úplně jiný léčebný režim než pes ve stadiu B1.

Musí se tedy každý srdeční šelest léčit?

Ne. Léčí se konkrétní srdeční onemocnění a jeho stadium, nikoli samotný zvuk šelestu.

To je velmi důležitá praktická zásada.

Představme si dva psy.

První má šelest 2/6, nemá žádné příznaky a echokardiografie neukáže významné zvětšení srdce.

Druhý má také šelest, ale ultrazvuk ukáže pokročilejší MMVD se zvětšením levé síně a komory.

Přestože majitelé slyšeli stejnou větu – „pes má šelest“ – další postup může být úplně jiný.

Proto je otázka:

„Jak silný šelest má?“

méně důležitá než:

„Co šelest způsobuje a v jakém stadiu je srdeční onemocnění?“

Kdy má smysl ultrazvuk srdce?

Echokardiografie neboli ultrazvuk srdce patří mezi nejdůležitější vyšetření pro určení příčiny srdečního šelestu.

Umožňuje hodnotit:

• srdeční chlopně,
• velikost srdečních oddílů,
• tloušťku a pohyb srdečních stěn,
• směr a rychlost proudění krve,
• funkci srdečního svalu.

Ultrazvuk tedy neříká pouze „šelest ano/ne“, ale pomáhá zjistit proč vzniká a jaké následky už onemocnění způsobilo.

V některých situacích mohou být užitečné také rentgenové snímky hrudníku, EKG, měření krevního tlaku nebo srdeční biomarkery.

Je nutné dělat ultrazvuk každému psovi se šelestem okamžitě?

Záleží na věku psa, intenzitě a charakteru šelestu, plemeni, příznacích a dalších nálezech.

U mladého psa s výrazným nebo přetrvávajícím šelestem je důležité vyloučit vrozenou srdeční vadu.

U seniora s nově zachyceným šelestem pomůže echokardiografie především určit příčinu a stadium onemocnění.

Naopak velmi slabý fyziologický šelest u mladého štěněte se může s růstem spontánně vytratit. Merck uvádí, že nevinné šelesty bývají typicky slabé a obvykle mizí do přibližně šesti měsíců věku. Výraznější, přetrvávající, diastolické nebo kontinuální šelesty u mladého psa naopak vyžadují další vyšetření.

Pes má šelest, ale doma je úplně normální. Co sledovat?

To je velmi častá situace.

Srdeční onemocnění může dlouhou dobu probíhat bez viditelných příznaků.

Majitel by proto měl sledovat především změnu oproti běžnému stavu svého psa.

Důležité jsou:

• postupně horší tolerance procházek,
• neobvyklé zadýchávání,
• rychlejší dýchání během spánku,
• slabost,
• kolaps nebo mdloby,
• případně kašel.

Zvlášť praktickým parametrem je dechová frekvence během spánku. Podrobný postup jsme popsali v samostatném článku Jak správně měřit dechovou frekvenci psa doma.

Kašel je ale potřeba interpretovat opatrně. Jak jsme vysvětlili v předchozím článku, kašel u staršího psa se srdečním šelestem nemusí pocházet ze srdce. Respirační onemocnění jsou u stejné věkové skupiny velmi častá.

Může se šelest postupně zhoršovat?

Ano.

U progresivních onemocnění, jako je MMVD, se může s postupem času měnit jak intenzita šelestu, tak velikost srdečních oddílů a celkové stadium onemocnění.

Proto má smysl pravidelné sledování.

Interval kontrol ale nelze stanovit stejně pro každého psa. Veterinář jej přizpůsobuje diagnóze, echokardiografickému nálezu, věku a rychlosti předchozí progrese.

To, že pes dnes nepotřebuje léky, neznamená, že kontrola už není potřeba.

Stejně tak ale nález šelestu není důvodem k panice.

Cílem je zachytit případnou progresi včas.

Jakou roli má hmotnost, pohyb a výživa?

U psa se srdečním onemocněním má smysl udržovat optimální tělesnou kondici a svalovou hmotu.

Nadváha zvyšuje fyzickou náročnost běžného pohybu a může zhoršovat toleranci zátěže. Naopak u pokročilého srdečního onemocnění může být problémem úbytek svalové hmoty.

Pohyb by měl odpovídat zdravotnímu stavu konkrétního psa. Pes s asymptomatickým MMVD nemusí automaticky přestat chodit na běžné procházky.

Výživová nebo nutraceutická podpora může být součástí komplexní péče, ale nenahrazuje určení diagnózy ani léčbu indikovanou kardiologem.

Právě proto v tomto článku nedává smysl spojovat samotný šelest přímo s konkrétním doplňkovým krmivem.

Nejprve je potřeba vědět, co šelest způsobuje.

Kdy řešit psa se šelestem rychle?

Samotný stabilní srdeční šelest bez dalších příznaků obvykle nepředstavuje akutní stav.

Veterinární kontrolu ale neodkládejte, pokud se nově objeví:

• výrazné zhoršení tolerance pohybu,
• opakované slabosti nebo kolapsy,
• rychlejší dýchání v klidu či během spánku,
• výrazná změna celkového stavu.

Namáhavé dýchání, modré či šedé sliznice, výrazná slabost nebo kolaps vyžadují rychlou veterinární pomoc.

---

Co si z článku zapamatovat

• Srdeční šelest je nález při poslechu, nikoli samostatná diagnóza.
• Nejčastější příčinou získaného šelestu u starších psů je myxomatózní onemocnění mitrální chlopně.
• Šelest se hodnotí stupni I–VI, ale samotná hlasitost neurčuje spolehlivě závažnost každého srdečního onemocnění.
• Pes může mít srdeční šelest a přitom ještě nemít srdeční selhání.
• U MMVD je zásadní rozlišení stadií B1, B2 a C, protože podle stadia se mění i léčebný přístup.
• Echokardiografie pomáhá určit příčinu šelestu a rozsah změn na srdci.
• Neléčí se „šelest“, ale konkrétní srdeční onemocnění a jeho stadium.

Nejčastější otázky chovatelů

Je srdeční šelest u psa nebezpečný?

Záleží na jeho příčině. Slabý šelest může být spojen s mírným onemocněním nebo u mladého zvířete i s fyziologickým prouděním krve. Jiný šelest může upozorňovat na významnou chlopenní či vrozenou vadu. Proto samotné zjištění šelestu ještě neurčuje prognózu. Důležité je zjistit jeho původ a stav srdce.

Co znamená šelest 3/6?

Stupeň 3/6 znamená, že šelest je při poslechu dobře a okamžitě slyšitelný. Neznamená ale automaticky „středně závažné srdeční onemocnění“. Stupnice popisuje především intenzitu zvuku, zatímco skutečnou závažnost posuzujeme podle konkrétní diagnózy a dalších vyšetření.

Musí pes se srdečním šelestem dostávat léky?

Ne. Například u MMVD může být pes ve stadiu B1, kdy má strukturální onemocnění, ale zatím nesplňuje kritéria pro preventivní medikamentózní léčbu. U stadia B2 už může být situace jiná. O léčbě proto nerozhoduje samotná přítomnost šelestu.

Jaký je rozdíl mezi B1 a B2?

V obou případech má pes MMVD, ale ještě nemá klinické srdeční selhání. B1 znamená, že srdce není zvětšené natolik, aby splňovalo kritéria pro B2. B2 už znamená významné zvětšení levé síně a komory odpovídající stanoveným kritériím a představuje stadium, kdy lze indikovat léčbu ještě před vznikem srdečního selhání.

Musí pes se šelestem na ultrazvuk srdce?

Ne každý šelest znamená stejnou naléhavost, ale echokardiografie je nejpřesnější metodou, jak určit příčinu šelestu a posoudit strukturální změny srdce. U nově vzniklého šelestu staršího psa, výraznějšího šelestu nebo podezření na vrozenou vadu je její přínos obvykle značný.

Může mít pes šelest několik let bez problémů?

Ano. Některá srdeční onemocnění mohou zůstávat dlouho kompenzovaná a pes nemusí mít žádné viditelné příznaky. Proto je důležité pravidelné sledování, i když se zvíře momentálně cítí dobře.

 

Odborné zdroje

• ACVIM Consensus Guidelines for MMVD in Dogs – hlavní dokument pro staging B1/B2/C.
• Merck Veterinary Manual – Diagnosis of Heart Disease in Animals – charakteristika a klasifikace šelestů.
• Merck Veterinary Manual – Abnormalities of the Cardiovascular System – vztah šelestu a kardiovaskulárních onemocnění.
• Cornell University College of Veterinary Medicine – Pets Get Heart Disease Too / Heart Murmurs – materiály pro majitele psů.