Pes je stále veselý, normálně jí a na první pohled mu nic nechybí. Přesto může v jeho srdci už nějakou dobu probíhat onemocnění, které majitel doma prakticky nemá šanci poznat.

Právě to je jedna ze záludností dilatační kardiomyopatie neboli DCM.

U některých psů může mít nemoc dlouhou skrytou fázi bez viditelných příznaků. Prvním signálem pak někdy není kašel ani zadýchávání, ale porucha srdečního rytmu, krátkodobý kolaps – a v některých případech dokonce náhlá smrt. U jiných psů se onemocnění projeví postupným zhoršováním kondice a následně srdečním selháním.

DCM se může objevit u různých psů, ale výrazně častější je u některých velkých a obřích plemen. Proto má u predisponovaných psů preventivní kardiologický screening mnohem větší význam než čekání na první viditelné příznaky.

Co je dilatační kardiomyopatie?

Dilatační kardiomyopatie je onemocnění srdečního svalu, při kterém srdce postupně ztrácí schopnost dostatečně silně se stahovat. Srdeční komory se zvětšují a pumpování krve se stává méně účinným.

Nejde tedy primárně o problém srdeční chlopně.

Pro pochopení DCM je důležité rozlišit dva velmi odlišné typy srdečních onemocnění:

MMVD – typické zejména pro starší malé psy – je především onemocnění mitrální chlopně.

DCM je především onemocnění samotného srdečního svalu – myokardu.

Při DCM se zejména levá komora rozšiřuje a její kontrakce slábne. Srdeční stěna potom nedokáže vytlačit krev do oběhu stejně účinně jako zdravé srdce.

Tento rozdíl je důležitý nejen pro diagnostiku, ale také pro léčbu, prognózu a smysl případné nutriční podpory.

Co se při DCM děje v organismu?

Srdce můžeme zjednodušeně přirovnat k pumpě.

Když se srdeční sval stahuje slaběji, při každém srdečním cyklu vytlačí méně krve. Organismus se to určitou dobu snaží kompenzovat zvýšením srdeční frekvence a dalšími mechanismy.

Srdce se současně remodeluje – komory se zvětšují a může dojít ke zvětšení dalších srdečních oddílů.

Zpočátku mohou tyto kompenzační mechanismy fungovat natolik dobře, že majitel na psovi nepozná vůbec nic.

Této fázi se říká preklinická, subklinická nebo také okultní DCM.

Teprve když už srdce nedokáže situaci dostatečně kompenzovat, mohou se objevit příznaky srdečního selhání nebo závažné poruchy rytmu.

Proč jsou při DCM důležité také arytmie?

DCM není pouze problém „slabého srdce“.

Změny srdečního svalu mohou narušovat také elektrickou aktivitu srdce a vznikají arytmie – poruchy srdečního rytmu.

Mohou pocházet ze síní i komor.

U některých psů nejsou arytmie zpočátku vůbec patrné. U jiných způsobují slabost, krátkodobé ztráty vědomí neboli synkopy nebo náhlý kolaps.

Zvlášť významné jsou komorové arytmie u dobrmanů. Právě proto u tohoto plemene nestačí při preventivním screeningu pouze ultrazvuk srdce – důležitou roli má také dlouhodobé monitorování EKG.

Kteří psi mají vyšší riziko DCM?

DCM se typicky vyskytuje především u velkých a obřích plemen středního a vyššího věku, přestože existují výjimky.

Mezi plemena s dobře popsanou predispozicí patří zejména:

• dobrman,
• německá doga,
• irský vlkodav,
• boxer,
• novofundlandský pes,
• skotský jelení pes,
• bernardýn,
• německý ovčák,
• některé knírače,
• portugalský vodní pes,
• kokršpaněl.

V odborných zdrojích jsou mezi rizikovými plemeny zmiňováni také někteří labradoři a další velcí psi.

To však neznamená, že pes jiného plemene DCM dostat nemůže.

Dobrman: plemeno s mimořádně vysokým rizikem

Pokud bychom měli vybrat jedno plemeno, u kterého má preventivní screening DCM mimořádný význam, byl by to dobrman.

Evropské studie ukázaly velmi vysokou prevalenci tohoto onemocnění v populaci dobrmanů. Evropská kardiologická doporučení proto doporučují u dobrmanů screening okultní DCM pomocí echokardiografie a 24hodinového Holterova EKG, a to opakovaně během života psa.

Důvod je jednoduchý.

Jednorázově normální vyšetření mladého psa neznamená, že se DCM nerozvine později.

Co je Holter?

Holter je přenosné zařízení, které nepřetržitě zaznamenává elektrickou aktivitu srdce, obvykle přibližně 24 hodin.

Pes tedy nemusí zůstat v nemocnici. Přístroj nosí doma během běžného dne.

To umožňuje zachytit arytmie, které se během několika minut běžného EKG v ordinaci vůbec nemusí objevit.

Podle doporučení European Society of Veterinary Cardiology by měl screening dobrmanů začínat přibližně od 3 let věku a opakovat se každoročně pomocí Holtera i echokardiografie.

To je podstatně užitečnější než čekat, až se pes začne zadýchávat nebo kolabovat.

Boxer: situace je trochu složitější

Boxeři jsou také plemenem s významnou predispozicí k onemocněním srdečního svalu a srdečního rytmu.

U boxerů je ale potřeba rozlišovat klasickou DCM od arytmogenní kardiomyopatie pravé komory – ARVC, která je pro toto plemeno charakteristická.

ARVC se může projevovat především komorovými arytmiemi, kolapsy nebo náhlou smrtí. U části boxerů se zároveň rozvíjí obraz odpovídající DCM se sníženou kontraktilitou a dilatací komor.

Se srdečními problémy boxerů byla spojena mimo jiné varianta genu pro striatin, ale ani přítomnost či nepřítomnost jediné genetické varianty nedokáže spolehlivě říci, zda konkrétní pes onemocní.

Proto genetické vyšetření nemůže nahrazovat kardiologický screening.

Německá doga a irský vlkodav

Také německé dogy a irští vlkodavové patří mezi klasicky predisponovaná plemena.

U německých dog byla popsána familiární forma DCM a některé studie naznačily význam dědičnosti. U nemocných dog je poměrně častá také fibrilace síní – rychlá nepravidelná srdeční arytmie.

U irských vlkodavů je DCM rovněž významným plemenným zdravotním problémem. Genetika onemocnění je složitá a pravděpodobně se na riziku podílí více genetických oblastí současně.

To je další důvod, proč jednoduchý genetický test obvykle nedokáže vyřešit otázku:

„Dostane můj pes DCM?“

Kokršpaněl: DCM může mít jinou souvislost

Kokršpaněl je zajímavým příkladem proto, že u části psů může být DCM spojena s nedostatkem taurinu.

U těchto pacientů byla popsána možnost významného zlepšení srdeční funkce po cílené suplementaci taurinu a současné standardní kardiologické léčbě.

To ale neznamená, že každá DCM u kokršpaněla je způsobena nedostatkem taurinu ani že by měl každý kokršpaněl automaticky dostávat taurin.

Právě nutriční souvislosti podrobně rozebíráme v samostatném článku Taurin a L-karnitin ve výživě psů: kdy mohou mít význam pro srdce? Tufts University uvádí kokršpaněly mezi plemeny, u kterých může mít taurinem podmíněná DCM zvláštní význam.

Jsou více ohroženi samci?

V některých velkých klinických souborech byli samci zastoupeni častěji než samice. V jedné velké britské studii tvořili samci přibližně 73 % psů s DCM.

Nelze z toho ale vytvořit jednoduché pravidlo, že samice jsou před DCM chráněny.

Význam pohlaví se liší mezi plemeny a genetickými formami onemocnění. U konkrétního psa má proto větší význam plemeno, rodinná anamnéza a výsledky screeningu než samotné pohlaví.

Jaké jsou první příznaky DCM?

Problém je, že první fáze může probíhat bez příznaků.

Když se projevy objeví, mohou zahrnovat:

• horší toleranci zátěže,
• rychlejší únavu,
• slabost,
• zadýchávání,
• rychlejší dýchání v klidu nebo během spánku,
• kašel,
• úbytek hmotnosti,
• kolaps nebo mdloby,
• zvětšování břicha při hromadění tekutiny.

U některých psů může být prvním klinickým projevem arytmie a náhlý kolaps.

Proto nemá u vysoce rizikových plemen smysl čekat pouze na to, „jestli se něco projeví“.

Kašel automaticky neznamená DCM

To je důležité zdůraznit.

Kašel může vzniknout při srdečním selhání, ale u psů má mnoho jiných příčin – například chronickou bronchitidu nebo kolaps průdušnice.

Stejně tak zadýchávání může souviset s obezitou, bolestí, dýchacími cestami, anémií nebo řadou dalších problémů.

Jednotlivý příznak tedy DCM nepotvrzuje.

Jak se DCM diagnostikuje?

Nejdůležitějším vyšetřením je echokardiografie – ultrazvuk srdce.

Veterinární kardiolog při ní hodnotí zejména:

• velikost srdečních oddílů,
• rozměry komor,
• schopnost komor se stahovat,
• srdeční chlopně,
• tok krve srdcem.

Ultrazvuk může odhalit zhoršenou kontraktilitu a dilataci srdce ještě před vznikem zjevného srdečního selhání.

Proč samotný ultrazvuk někdy nestačí?

Protože u některých forem DCM mohou být první abnormalitou arytmie.

Proto může veterinář doporučit:

• klasické EKG,
• Holterovo 24hodinové EKG,
• rentgen hrudníku,
• laboratorní vyšetření,
• podle situace také srdeční biomarkery.

U dobrmanů mají podle screeningových doporučení echokardiografie a Holter vzájemně se doplňující roli.

Pes může mít při jednom typu vyšetření ještě normální výsledek a při druhém už mohou být patrné časné známky onemocnění.

Má smysl genetický test?

U některých plemen byly nalezeny genetické varianty spojené s vyšším rizikem kardiomyopatie.

U dobrmanů jsou popsány například varianty PDK4 a TTN, zejména v určitých severoamerických liniích. Přítomnost rizikové varianty ale neznamená, že pes DCM určitě dostane – a negativní test zároveň nedokáže DCM spolehlivě vyloučit.

Genetický test tedy může být doplňková informace, nikoli náhrada echokardiografie a Holterova monitorování.

Toto je častá chyba majitelů:

„Má negativní genetický test, takže srdce není potřeba kontrolovat.“

Takový závěr není bezpečný.

Může DCM souviset s výživou?

U některých psů ano.

Historicky jsou dobře popsány například formy související s nedostatkem taurinu u některých kokršpanělů.

V posledních letech se zároveň diskutuje takzvaná dietně asociovaná DCM u psů bez klasické plemenné predispozice.

FDA vyšetřovala případy spojené s některými netradičními dietami, často s vysokým zastoupením luštěnin. Současně ale upozorňuje, že dostupná hlášení sama o sobě neprokazují jednoduchý vztah „grain-free krmivo způsobuje DCM“. Někteří psi se po změně stravy a standardní veterinární léčbě zlepšili, někdy s doplněním taurinu a někdy bez něj.

Praktický závěr proto není:

„Vyhýbejte se všem bezobilným krmivům.“

Správnější je:

U psa s DCM patří detailní informace o dlouhodobé výživě do diagnostické anamnézy stejně jako plemeno, věk a rodinná historie.

Má při DCM smysl vyšetření taurinu?

U vybraných pacientů ano.

Zvláště pokud jde o plemeno nebo dietní situaci, u které může být nedostatek taurinu relevantní, může veterinární kardiolog doporučit stanovení taurinu v krvi.

Tufts University uvádí, že u psa diagnostikovaného s DCM může být podle situace vhodné stanovení plazmatického a celokrevního taurinu nebo doporučení suplementace.

To je však jiná situace než preventivně podávat taurin každému velkému psovi.

 

Více v článku: Taurin a L-karnitin ve výživě psů: kdy mohou mít význam pro srdce

Dá se DCM vyléčit?

U většiny genetických či idiopatických forem nejde o onemocnění, které lze jednoduše vyléčit.

Veterinární léčba ale může:

• podpořit srdeční funkci,
• zpomalovat progresi u vybraných pacientů,
• léčit srdeční selhání,
• kontrolovat některé arytmie,
• zlepšit kvalitu života.

Cornell upozorňuje, že včasné odhalení onemocnění u predisponovaných psů je důležité právě proto, že klinické příznaky se často objeví až v pokročilejší fázi.

Jiná situace může nastat u některých nutričně asociovaných forem DCM, kde může po změně diety, odstranění nutričního problému a vhodné léčbě dojít k výraznému zlepšení srdeční funkce.

Co může majitel rizikového psa udělat?

Pokud máte dobrmana, německou dogu, irského vlkodava, boxera nebo jiné predisponované plemeno, největší hodnotu nemá náhodný doplněk „na srdce“, ale promyšlený preventivní plán.

Zjistěte rodinnou anamnézu

Pokud rodič, sourozenec nebo další blízký příbuzný psa trpěl DCM nebo náhle uhynul v relativně mladém věku, sdělte tuto informaci veterináři.

Nečekejte pouze na příznaky

DCM může mít dlouhou okultní fázi.

U vysoce predisponovaných plemen se proto poraďte o preventivním kardiologickém screeningu.

Sledujte změnu kondice

Zpozorněte, pokud pes začne hůře zvládat běžnou aktivitu, více se zadýchává, omdlévá nebo má epizody slabosti.

Více v článku: Pes se zadýchává: kdy je to normální a kdy už ne

Naučte se měřit dechovou frekvenci ve spánku

U psa s diagnostikovaným srdečním onemocněním může být domácí sledování spánkové dechové frekvence velmi užitečné pro časné zachycení změny.

Jak správně měřit dechovou frekvenci psa doma: jednoduchý návod krok za krokem

Veterináři popište celou výživu

Nejen značku hlavních granulí.

Patří sem také pamlsky, domácí strava, maso, doplňky, dlouhodobě podávané diety a případné výrazné změny krmného režimu.

Kdy je potřeba veterinární pomoc rychle?

Plánované vyšetření je vhodné, pokud u rizikového psa pozorujete novou změnu kondice, rychlejší únavu nebo opakované zadýchávání.

Rychlou veterinární kontrolu vyžadují:

• opakované mdloby,
• nevysvětlitelné kolapsy,
• výrazná slabost,
• rychlejší dýchání i během spánku,
• výrazné zhoršení tolerance zátěže.

Namáhavé dýchání v klidu, šedé nebo namodralé sliznice, závažný kolaps nebo bezvědomí jsou důvodem k akutní veterinární péči.

U predisponovaného psa však ideální strategie není čekat na tento okamžik. Smyslem screeningu je zachytit DCM dříve, než k podobným příznakům vůbec dojde.

---

Co si z článku zapamatovat

• DCM je onemocnění srdečního svalu, při kterém se srdeční komory rozšiřují a zhoršuje se jejich schopnost pumpovat krev.
• Nemoc může dlouhou dobu probíhat bez viditelných příznaků.
• DCM postihuje především některá velká a obří plemena; velmi významná predispozice je popsána například u dobrmanů.
• Důležitou součástí DCM mohou být srdeční arytmie, které někdy způsobují kolaps nebo náhlou smrt ještě před vznikem typických známek srdečního selhání.
• U rizikových plemen může mít smysl preventivní echokardiografie a podle plemene také dlouhodobé Holterovo EKG.
• Genetické testy mohou přinést doplňkovou informaci, ale nenahrazují kardiologický screening.
• Některé případy DCM mohou mít nutriční souvislost, například s nedostatkem taurinu, ale neplatí to pro všechny psy.
• Samotné plemeno ani jediný příznak DCM nepotvrzuje. K diagnóze je potřeba veterinární kardiologické vyšetření.

Nejčastější otázky chovatelů

Které plemeno má největší riziko DCM?

Mezi nejvýrazněji predisponovaná plemena patří dobrman. Vysoký výskyt DCM je popsán také u dalších velkých a obřích plemen, například německých dog, irských vlkodavů, boxerů a novofundlandských psů. Riziko ale neznamená jistotu, že konkrétní pes onemocní.

Může mít pes DCM, i když nemá žádné příznaky?

Ano. DCM může mít dlouhou okultní neboli subklinickou fázi. Srdce nebo jeho elektrická aktivita už mohou být změněné, ale majitel ještě nemusí nic pozorovat. Právě proto má u predisponovaných plemen význam screening.

Jak se DCM u psa pozná?

Základem je echokardiografie, která ukáže velikost srdečních oddílů a schopnost srdce se stahovat. Protože součástí DCM bývají také arytmie, může být potřebné EKG nebo 24hodinové Holterovo monitorování. Další vyšetření veterinář volí podle nálezu.

V jakém věku může DCM vzniknout?

Nejčastěji jde o onemocnění dospělých psů středního a vyššího věku, ale věk nástupu se liší podle plemene. Existují také juvenilní formy, například popsané u portugalských vodních psů.

Má každý dobrman podstoupit screening?

Kvůli vysoké prevalenci DCM u dobrmanů doporučuje European Society of Veterinary Cardiology opakovaný screening pomocí echokardiografie a 24hodinového Holterova monitorování. Doporučení uvádí zahájení přibližně od tří let věku a následné každoroční kontroly.

Pomáhá při DCM taurin a L-karnitin?

U některých pacientů mohou být relevantní, ale nikoli u všech. Taurinem responzivní DCM byla popsána například u některých kokršpanělů. Většina psů s DCM ale nemá automaticky deficit taurinu ani L-karnitinu. Podrobněji to vysvětlujeme v článku Taurin a L-karnitin ve výživě psů: kdy mohou mít význam pro srdce?

Znamená bezobilné krmivo, že pes dostane DCM?

Ne. Tak jednoduchý vztah prokázán nebyl. U některých případů DCM byla popsána souvislost s určitými netradičními dietami, ale příčina je zřejmě komplexní a není možné označit každé grain-free krmivo za příčinu DCM.