Priority ve výchově štěněte v období od odstavu do tří měsíců věku

Příchod nového štěněte do rodiny bývá významnou a radostnou událostí. Štěně se většinou rychle adaptuje na domácí prostředí a členy rodiny, kteří mu rádi věnují hodně času a péče.

Přesto se však mohou objevit při výchově štěněte potíže, které, nejsou-li vhodně řešeny, mohou rodině a jejímu okolí přinést řadu komplikací.



Úvod

Nezvladatelnost, destrukce, kousavost, nadměrné štěkání a znečisťování bytu naznačují, že se u štěněte vyvíjí porucha chování. Ta se může stát natolik závažná, že štěně může být odsunuto z rodiny. Neřešené potíže většinou vrcholí do dosažení dospělosti. V jedné rozsáhlé studii o osudu mladých psů v USA bylo zjištěno, že 20 % mladých psů ve stáří 1 až 2 let opouští své rodiny pro poruchy chování. Tím se řadí poruchy chování na první místo v počtu závažných zdravotních poruch zjištěných u psů ve stáří do dvou let.

Příčin, proč se objeví porucha chování bývá více. Velmi častá je nedostatečná informovanost majitele psa o principech výchovy štěněte vycházející z poznatků o jeho přirozeném způsobu života. Chovatel pak nemá jinou možnost, než své zvíře při výchově polidšťovat. Vážná pochybení tak vznikají např. při používání trestů. Nezřídka má chovatel také přehnaná očekávání o inzerovaných povahových vlohách určitého plemene. Variabilita povahových vlastností štěňat v jednom vrhu je ale vysoká a dokonce bývá vyšší než variabilita mezi psími plemeny. Různorodost genetického založení psího chování je cílená a předurčuje již od narození zařazení psa do budoucí hierarchie smečky. Tím se ve smečce snižuje možnost vážnějších konfliktů.

Prevence zdravotních poruch a poruch chování našeho budoucího štěněte začíná u původního chovatele.

Máme-li v úmyslu pořídit si čistokrevného psa, měli bychom mít možnost posoudit minimálně u rodičů a prarodičů jejich zdravotní stav. Zajímají nás: genetické poruchy, posouzení délky života, výskyt onemocnění a zhodnocení socializace.

Všeobecná kriteria pro výběr štěněte pak zahrnují: kvalitu ošetřovatelské péče o fenu člověkem, který ji prodává, vrh a případně další psy v domácnosti. U těch posoudíme úroveň socializace. Po opakovaných návštěvách pak provedeme konečný výběr štěněte tak, aby odpovídal našim potřebám, možnostem a zkušenostem. Dobrým vodítkem bývá ochota chovatele spolupracovat.



Priority ve výchově štěněte od odstavu do stáří tří měsíců:

A. SOCIALIZACE

Dobrou socializaci štěněte k lidem, zvířatům spojenou s adaptací na různá prostředí považujeme za velmi důležitou a chovatel by jí měl věnovat v období do tří měsíců nejvíce času. Nejlepší výsledky v socializaci dosahujeme v socializační periodě života štěněte, tj. v období od 14 dní do 14 týdnů stáří.

Socializace štěňat je významná pro rozvoj vnitrodruhové komunikace a sociálního chování. Můžeme to posoudit podle zkušeností z provozu školky pro štěňata v Mladé Boleslavi. Školku provozujeme od roku 2004, v roce 2009 ji navštívilo 45 štěňat. Štěňata zahajují ve stáří 7 až 9 týdnů, někdy i později. Je pro ně prospěšné a výhodné, když nastupují do školky socializovaná.

Převážná většina štěňat absolvuje celý 6ti týdenní kurz, jednu hodinu týdně. Některá zůstávají dokonce až o tři týdny déle. U těchto štěňat bývá pravidlem, že zahajují jako ta nejmladší kategorie již dobře socializovaná. Jsou pak aktivní v kontaktech a interakcích, a to i se štěňaty staršími.

Ve školce se také setkáváme s chovateli, kteří se rozhodli pořídit si štěně jako venkovního hlídacího psa. Obtížnější situace může vzniknout, když už je štěně před nástupem do školky volně ubytováno na zahradě společně s dospělým psem anebo se sourozencem. Štěňata chovaná venku s malou nebo žádnou kontrolou, si velmi rychle zvyknou na to, že mohou dělat vše, co se jim zalíbí. Nekontrolovaně hrabou, koušou, vyměšují, štěkají a snaží se utíkat. Výchovná opatření u nich zpravidla selhávají a socializace se postupně stává obtížnou.

Chovatelé mohou vyhledat školku pro štěňata, ale účast venkovního štěněte ve školce nebývá vhodným řešením. Štěně se zde zpravidla bojí. Bývá proto nadměrně a nešetrně kousavé. Ostatní štěňata o kontakty s takovým zvířetem vůbec nejeví zájem, nevšímají si ho.

K řešení se nabízí individuální plán socializace a zásadní změna způsobu chovu, ne každý majitel psa však s tím souhlasí.

Majitele psů a zvláště psů chovaných venku je vhodné stále upozorňovat na to, že pes je domestikován jen tehdy, je-li socializován a vhodně cvičen. Pokud je pes jen částečně socializován, může být pro člověka nebezpečnější než divoké zvíře, které bývá plaché a udržuje od člověka odstup.



B. HIERARCHICKÁ VAZBA ČLOVĚK - PES

Štěně, které má vytvořenou hierarchickou vazbu se svým pánem a rodinou, má snadnější život, vazba je pro něho přirozená. Díky ní zjistí co má a co nemá dělat a lépe se orientuje v sociálních vazbách ve svém okolí.

Hierarchické uspořádání se v přirozených podmínkách ve smečce vlků vytváří hlavně při značení teritoria, vyhledávání a lovu zvěře a při krmení. Hierarchické vazby mezi členy smečky bývají poměrně stálé, ale mohou se měnit, nejčastěji při nedostatku potravy či rozdělení smečky. U domestikovaných psů využíváme pro tvorbu vazby člověk – pes především teritoriální chování (aktivní procházka) a výcvik. Na utváření vazby se výrazně podílí i chování členů rodiny ke štěněti.

U štěňat nejmladší kategorie provádíme nácvik aktivní procházky zásadně na vodítku. Využíváme k tomu smečkový pud, který je u malých štěňat velmi výrazný. Nácvik chůze na vodítku považujeme za důležitý a upřednostňujeme jej před nácvikem ostatních cviků poslušnosti. Procházky pod kontrolou současně usnadňují poznání okolí (socializace, habituace). Chovatelé někdy mívají obavy z nakažení psa (psinka, parvoviróza) a omezují pohyb psa a venkovní aktivity. Bez ohledu na to, že máme dnes kvalitní a spolehlivé očkovací programy, socializace je prioritou pro toto období života štěněte.

K vytvoření vazby pomáhá uplatňování pravidla Nic není v životě zadarmo, NILIF (Nothing in Life is Free). Trestům se vyhýbáme, nešetříme chválou a zaslouženými pamlsky. Štěně bývá v tomto období roztěkané, nesoustředí se déle na jednu věc. A protože je na dokonalé zvládnutí cviků poslušnosti v tomto období života ještě dost času, postupujeme s výcvikem pomalu a postupně, podle schopností štěněte a našich zkušeností. Štěně by hlavně mělo provádět cviky ochotně a s radostí.

C. REGULACE KOUSÁNÍ

Kousání štěněte je přirozené a potřebné chování. Štěně nemá vrozeno citlivé a jemné ovládání svých čelistí. Musí se tomu naučit při hrách se svými stejně starými partnery ve smečce. Školka pro štěňata je dobrou příležitostí jak se naučit kousání regulovat. Ne každé štěně se však ve školce zdokonalí v ovládání stisku čelistí. Výhodu mají štěňata socializovaná, ta se většinou ochotně pouští do kontaktních interakcí a učí se řídit kousání podle reakcí svého partnera. Při dobré interakci probíhá během krátké chvilky hned několik vzájemných stisků. Štěně tak rychle získává nové poznatky a postupně si zvyšuje sebevědomí.

Nedostatečně socializovaná štěňata se při hře obtížně dostávají do kontaktní interakce. Ač by si ráda také hrála, zůstávají osamocena.

Štěně si také procvičuje svůj stisk doma, okusováním různých předmětů a také se chce kousáním zabavit. Řešením nežádoucího kousání nejsou zákazy a ke škodě psychického vývoje štěněte ani tresty. Řešením je nabídnout ke kousání vhodné předměty, duté kosti, zajímavé hry (krmné míče) a štěně s nimi naučit zacházet. Při hře ho pak povzbuzovat a chválit.

Zajímavé výrobky pro zaměstnání psa dodává společnost KONG. Válcovitý gumový Kong, velikosti L, naplněný mraženými potravinami (vnitřnostmi, ovocem, mléčnými výrobky) dokáže zaměstnat zkušeného psa asi půl hodiny. Velmi vhodné jsou také míčky s otvory na krmivo. Pejsek se zabaví tím, že se snaží dostat pamlsky ven z míče. Zajímavé a hlavně odolné hračky z pevné gumy na kousání značky Sergeant také zabaví vašeho pejska na dlouhou dobu.

Více na stránkách Hračky pro psy


D. ŠTĚNĚ JE SAMO DOMA

Ponechávání štěněte samotné doma může být spojeno s problémy. Pro jejich řešení je vhodná příprava předem.

a) štěně by mělo být dostatečně předem zaměstnáváno (jinak o samotě má sklon dělat to, co je v přítomnosti chovatele zakázáno)

b) při hrách vkládáme opakovaně do hry krátké přestávky – štěně učíme střídat aktivitu se zklidněním

c) postupně štěně zvykáme na vymezený prostor, klec, ohrádka nebo malá místnost. Dáváme sem hračky, krmivo, pes zde má svůj pelíšek. V tomto prostoru si štěně na samotu zvyká.

d) kousací gumová hračka nebo labyrint bývá dobrým řešením pro zaměstnání psa, který je sám. Otestujeme předem vhodnou velikost a náplň.

Pochoutky a pamlsky pro psy

e) při odchodu a příchodu se chováme stejně jako při jiných běžných každodenních situacích. Neprovádíme loučení a bezprostřední vítání.

d) podle reakce zvířete dobu opuštění upravujeme, jak se adaptace štěněte na samotu daří, posoudíme videokamerou.

E. ŘÍZENÉ VYMĚŠOVÁNÍ

Štěněti se naplní močový měchýř přibližně:

ve stáří 8 týdnů za 75minut
12 týdnů za 90minut
18 týdnů za 120minut

Pokud chceme naše štěně brzo naučit regulovat vyprazdňování, musíme ho nejprve mít pod kontrolou. Při volném pohybu štěněte po bytě či domě se to dobře nedaří, a nehody nám často uniknou. Ke kontrole pohybu využíváme ohrádku, klec a také vodítko s obojkem. Tím máme štěně lépe pod kontrolou a můžeme v doporučených intervalech jít se štěnětem ven. Nečekáme, až si štěně řekne. Vyměšování výkalů a moče je častější: po spánku a po krmení, po hře a je také provokováno pachem moče své a jiných psů.

Kontrolované vyprazdňování má tu velkou výhodu, že můžeme štěně pozitivně stimulovat a bezprostředně pochválit. Pochvalu vylepšíme pamlskem, hrou, a pokud je to možné tak i aktivní procházkou.



F. TREST

Podle současných poznatků o přirozeném chování vlčí smečky má smečka blíže k rodinnému uspořádání se znaky vzájemné spolupráce. Není to skupina agresivních zvířat soupeřících o nadvládu nad ostatními, agrese by mohla vážně ohrozit získávání potravy a tím i zhoršit podmínky pro přežití.

Při výchově psů se vyhýbáme agresi člověka na psa. Fyzické tresty jakéhokoliv druhu nepůsobí u psů výchovně, jejich následkem je zrazení, neochota cvičit a strach z chovatele. Fyzický trest také zvyšuje nedůvěru k ostatním lidem a zvyšuje pravděpodobnost zdánlivě bezdůvodného útoku a pokousání. Štěně je obzvláště zranitelné v období od 8. do 13. týdne (strachová perioda) kdy dochází k fixaci strachových podnětů.

Diskuse

Poznatků o výchově štěňat a mladých psů přibývá. Na rozdíl od minulosti, kdy se tolerovalo silové a dominantní pojetí výchovy, se nyní snažíme více využívat pozitivní stimulace a motivace. Tato doporučení vycházejí z poznatků výzkumu chování vlků v přirozených podmínkách.

Praktické poznatky o chování štěňat může chovatel získat ve školce pro štěňata. Účastí štěněte ve školce se však nevyřeší výchovné prohřešky, především nízká úroveň socializace.


Výcvik štěněte soustředíme na tvorbu a udržení hierarchické vazby, usnadníme tak výcvik poslušnosti štěněte po třetím měsíci stáří. Do té doby procvičujeme: aktivní procházku na vodítku a cviky doma – zaujímání místa, chůze do dveří, uhýbání před pohybujícím se člověkem, hra na nalezení skryté osoby nebo věci.

Snažíme se o pochopení základů psí komunikace. Pak můžeme lépe posoudit, zda je naše výchova správná.



Závěr

V období od odstavu do tří měsíců stáří mají přednost ve výchově štěněte socializace a tvorba hierarchické vazby člověk – pes. Přiměřená socializace a vazba jsou dobrými předpoklady pro úspěšný výcvik poslušnosti v dalším období života štěněte.


Zdroj: Priority ve výchově štěněte v období od odstavu do tří měsíců věku

 

Mohlo by vás zajímat:

Jak krmit štěně - 6 důležitých rad pro krmení štěněte

Kloubní výživa pro štěňata - 5 doporučených produktů pro péči o pohybový aparát štěňat velkých a obřích plemen

Jak odnaučit psa skákat - 3 jednoduché metody jak odnaučit psa skákat

Jak odnaučit psa hrabat