Kontakt
Ing. Daniela Míčková
Ing. Daniela Míčková
739 066 835
 
Online platba

Eklampsie - poporodní odvápnění

Máte doma březí nebo laktující fenu? Pozor na poporodní odvápnění. Poporodní odvápnění (eklampsie), někdy nazývané i mléčná horečka nebo laktační tetanie je akutní onemocnění laktujících zvířat provázené neklidem, svalovými křečemi až poruchou vědomí.

 

 

Neléčené zvíře upadá do šoku a může nastat smrt díky depresi dýchání, přehřátí a edému mozku. Průběh onemocnění je rychlý! Od prvních příznaků po rozvinutí celkového onemocnění může uběhnout 15 minut až několik hodin. Proto by mělo být ošetření u veterináře provedeno ihned po rozpoznání hlavních příznaků.


Eklampsie - poporodní odvápnění

Autorka: MVDr. Lenka Chylíková
Animal Clinic, Praha

Co je podtatou vzniku eklampsie a  koho postihuje

Mezi chovateli malých plemen psů je poporodní odvápnění (eklampsie), někdy nazývané i mléčná horečka nebo laktační tetanie, známým a obávaným onemocněním. Je to akutní onemocnění laktujících zvířat provázené neklidem, svalovými křečemi až poruchou vědomí a někdy může skončit i úhynem. U predisponovaných zvířat poměrně snadno dojde k narušení metabolické rovnováhy, které se nejčastěji projevuje právě eklampsií, často doprovázenou i hypoglykemií.

Podstatou vzniku eklampsie je prudké snížení vápníku v krvi (hypokalcemie) v důsledku jeho přechodu do mléka. Přemístění vápníku z pohotových, snadno dostupných rezerv, jako je např. svalovina, kde působí coby prostředník svalového stahu, má za následek klinické projevy onemocnění.

Z metabolického hlediska je období po porodu pro tělo velikou zátěží. Onemocnění postihuje zejména feny malých a středních plemen s početnými vrhy, případně neklidné feny s rychle rostoucími štěňaty, hodně mléčné feny a feny s velmi silným mateřským pudem. U koček jsou klinické projevy eklampsie spíše výjimečně. Typickým pro projev onemocnění je období 2-4 týdny po porodu, tj. vrchol tvorby mléka.

Co je příčinou eklampsie


Za hlavní příčinu vzniku eklampsie je považována hypokalcemie, tj. nízká hladina vápníku v krvi. Je však důležité si uvědomit, že se nemusí jednat o celkový nedostatek vápníku v těle, ale o narušení poměru ionizovaného (volného, tedy biologicky aktivního) vápníku a vápníku vázaného na proteiny. U zdravých zvířat je cca 50 % vápníku ve formě vázané, druhá polovina je biologicky aktivní. Nepoměr v rozložení těchto forem může nastat z několika důvodů. Velký podíl na poklesu koncentrace ionizovaného vápníku má výživa březí feny. Nadměrný přísun vápníku během březosti se může negativně projevit právě po porodu. Pokud krmíme bez přídavků vápníku, organismus je nucen reagovat na aktuální množství vápníku v potravě. Při nedostatku vápníku se aktivuje systém ledviny - vitamín D, který zajistí zvýšené vstřebávání vápníku ve střevech nebo systém příštítných tělísek - parathormon, který je odpovědný za uvolňování vápníku z kostí.

V opačném případě, tedy pokud je vápníku nadbytek, se aktivuje vylučování kalcitoninu z příštítných tělísek, který naopak podporuje ukládání vápníku do kostí. Pokud je však vápník podáván dlouhodobě v nadbytku, je přirozené hospodaření s vápníkem narušeno. Dochází ke zpomalení aktivace jeho rezerv („zleniví“).

Bylo zjištěno, že u více plodných fen nelze dodat všechen potřebný vápník do organismu pouze přirozeným způsobem. Prakticky každá fena vyživuje štěňata v době vrcholu kojení na svůj dluh. Může se tedy stát, že v tomto období dojde u fen překrmovaných vápníkem k opožděné aktivaci vápníkových rezerv a k překročení prahu tolerance vápníkového dluhu, který tak dá vzniku poporodní eklampsii. Na poklesu ionizované formy vápníku se také mohou podílet rostlinné fytáty, které jsou obsaženy např. v sóje. Ty způsobí nedostatečné vstřebávání vápníku ze střeva. Na vzniku onemocnění se v menší míře podílí i ztráty v důsledku budování skeletu plodů, přesun do mléka, celkový snížený příjem krmiva a nechutenství při velké zátěži feny před porodem.

Příznaky

Prvními projevy eklampsie může být neklid, nervozita až úzkost a nezájem o štěňata. Feny si často třou čenich tlapkami, případně i hlavu o zem, jsou žíznivé. Odchází od štěňat, vyhledává stinná místa a odmítá potravu. Často může zůstat pouze u těchto příznaků.

Pokud se však onemocnění dále prohlubuje, nastupuje u fen nejprve svalový třes po celém těle, který následně přechází do křečí. Fena není schopna koordinovaného pohybu, při pokusu o chůzi padá a později není schopná se postavit. Díky křečím (svalová práce) nastupuje horečka (hypertermie). Neléčené zvíře upadá do šoku a může nastat smrt díky depresi dýchání, přehřátí a edému mozku.

Průběh onemocnění je rychlý! Od prvních příznaků po rozvinutí celkového onemocnění může uběhnout 15 minut až několik hodin. Proto by mělo být ošetření u veterináře provedeno ihned po rozpoznání hlavních příznaků, nedoporučuje se vyčkávat na potvrzení diagnózy výsledky biochemického vyšetření krve.

Řešení

Základním krokem je nitrožilní (intravenózní) podání vápníku ve formě infuze. Aplikace musí být provedena pomalu a lékař kontroluje neustále srdeční činnost fenky. Poté je vápník do těla dodáván buď injekčně nebo častěji perorálně, tj. do krmiva. U matek, které dobře reagovaly na léčbu a jsou stabilizovány, lze přikládat štěňata na pár minut za cca 12 hodin po ošetření.

Většinou se doporučuje dočasný/trvalý odstav štěňat (převedení na umělou výživu) a pod matkou se ponechává pouze 1 štěně. Fence je nasazena vhodná dieta (bez mléka a tvarohu!), je nadále pod dohledem. Lékař vám doporučí vhodnou stravu pro matku i štěňata, poradí s následnou péčí a dobou odstavu.

Prevence

Prevence eklampsie není přesně známa. Velkou roli hraje vyvážená výživa gravidní i laktující feny kvalitní dietou, nejlépe ve formě kompletních krmiv určených pro březí a kojící feny, kterých je v současné době na našem trhu dostatek. Důležité je nepřekrmovat potravními doplňky s vápníkem během březosti. Příznivě působí i brzký odstav štěňat, zvláště při jejich vyšším počtu. Feny, u kterých se eklampsie projevuje opakovaně při další laktaci, by měly být vyřazeny z chovu.


Zdroj: Eklampsie - poporodní odvápnění